Obecní symbol

Dekret o udělení znaku a vlajky převzal starosta obce Skorotice dne 13.11.2008 z rukou předsedy Poslamecké sněmovny Parlamentu ČR pana Miloslava Vlčka za přítomnosti I. místopředsedkyně Poslamecké sněmovny Parlamentu ČR paní Miroslavy Němcové. Znakem obce Skorotice je modro-červeně kosmo dělený štít. Nahoře v modrém poli je stříbrná lilie uvnitř zlatého stoupajícího půlměsíce, což symbolizuje kapli Panny Marie ve Skoroticích. Dole v červeném poli je stříbrný beránek ležící na položené zavřené knize se dvěmi stříbrnými propletenými záložkami. Obětní beránek ležící na Písmu svatém symbolizuje kapli svatého Jana Křtitele ve Chlébském.

Návrh znaku a praporu obce Skorotice

Návrh znaku a praporu obce Skorotice je v současné době předložen ke schválení heraldické komisy Parlamentu ČR. Měl by být projednán na jarním zasedání.

Návrh znaku a praporu obce Skorotice

Blason: Modro-červeně na koso dělený štít. Nahoře nad zlatým stoupajícím půlměsícem stříbrná přepásaná lilie. Dole na zlaté zavřené knize se dvěma stříbrnými propletenými záložkami ležící stříbrný beránek.

Obec Skorotice reprezentuje dvě části (sousedící vsi) Skorotice  a Chlébské. V návrhu znaku tak dvě pole štítu s příslušnými tzv. obecnými heraldickými figurami připomínají a spojují obě tyto lokality.

 Protože není pro tvorbu znaku možné využít žádnou jednotící (relevantní) historickou sfragistickou (pečetní či razítkovou) komunální symboliku a se stoprocentní jistotou žel ani erbů místní drobné šlechty (ve vztahu k oběma vsím), vychází návrh znaku ze dvou místních dominant, a to kaple Panny Marie ve Skoroticích (zřejmě středověkého založení) a kaple sv. Jana Křtitele ve Chlébském (z 19. století).

Dle zásad tvorby komunálních znaků jsou tak patrocinia obou jmenovaných kaplí vyjádřena ve štítu příslušnými atributy světců. Obecná figura heraldické lilie zastupuje Pannu Marii stojící na půlměsíci. Kniha (Písmo) a beránek (Velikonoční oběť) pak zastupuje (ikonograficky) sv. Jana Křtitele.

Vybrané tinktury (tedy heraldické kovy a barvy) ideálním způsobem korespondují se symbolikou jednotlivých figur. Podobně i kosé dělení štítu evokuje působivý (prudce svažitý) terén okolí obce.

Návrh praporu z praktických důvodů plně opakuje podobu obecního znaku, který je převeden (tzv. rozpuštěn) do listu praporu o poměru šířky k délce 2:3, (závazně stranovém dle státní vlajky ČR). Vexilologie  ovšem nepoužívá heraldické kovy, ale jen barvy a proto v případě zlaté a stříbrné tinktury (ze znaku) se mluví o žluté a bílé barvě (na praporu).